...  Historie obce  ...

Podrobná historie Významné data

Podrobná historie

Tato stať je svým pojetím odlišná od předchozích a zachycuje jakýsi vertikální průřez sedmi staletími.Nejprve si všimneme administrativního začlenění našich vsí. Po svém vzniku byly naše sídelní jednotky vzájemně nezávislé a nesly označení "ves". Územně byly začleněny do župy vysokomýtské, což se tehdy překrývalo s členěním církevním, tj. s děkanátem vysokomýtským, jak bylo také uvedeno ve stati o začátcích našeho historického vývoje. Podle dokumentů z poloviny 14. století patřily Poříčí a Zrnětín litomyšlskému biskupovi. Avšak koncem 14. století už Poříčí a Zrnětín náleží kapitule. S příchodem husitů se Poříčí se Zrnětínem stávají součástí litomyšlského zámeckého panství, které drželi do poloviny 16. století Kostkové z Postupic, poté do poloviny 17. století Pernštejnové. Dalším držitelem panství byl štýrský rod Trautmannsdorfů a od roku 1753 do roku 1848 Valdštejnové.Mladočov je před rokem 1582 v držení pánů z Dubé, od tohoto roku pak součástí-panství města Litomyšle. Do poslední čtvrtiny 16. století se naše vsi uvádějí stále ještě odděleně, avšak v jeho závěru se již "pro zjednodušení správy" Poříčí a Zrnětín zahrnují dohromady (např. v urbářích) a podobně Mladočov s Desnou. V berní rule z roku 1654 se již tedy objevuje společný titul "Ves Poříčí a Zrnětín" a obdobně "Desná a Mladočov - ves", všechny jako součást Chrudimského kraje. Poříčí a Zrnětín jsou součástí zámeckého panství Litomyšl, Mladočov panství města Litomyšl. V době patrimoniální 1751-1849 patří Poříčí spolu se Zrnětínem pod litomyšlský zámecký (vrchnostenský) úřad, Mladočov jako osada Desné pod litomyšlský městský (municipální) úřad, oba náležející do Chrudimského kraje. V josefském katastru 1789 figuruje Poříčí jako obec a Zrnětín jako jeho přivtělená část. Podobně tomu je u Mladočova ve vztahu k obci Desná. V letech 1850 až 1960 je Poříčí obcí v okrese Litomyšl a Zrnětín osadou obce Poříčí. Mladočov je v roce 1850 zaznamenán jako samostatná obec, avšak už od roku 1851 do roku 1880 jako osada Desné v okrese Litomyšl. Od roku 1881 je už Mladočov samostatnou obcí v okrese Litomyšl, a to až do roku 1960. Od 1. července 1960 je v souvislosti s novým územním členěním tehdejší ČSSR obec Poříčí u Litomyšle s osadou Zrnětín a také obec Mladočov součástí okresu Svitavy. Dne 1. července 1964 se obec Mladočov začlenila do obce Poříčí u Litomyšle jako její osada. Tento stav trvá do 31. března 1976. Dnem 1. dubna 1976 Poříčí u Litomyšle přestává být samostatnou obcí a stává se součástí obce Dolní Újezd. Tím se Poříčí u Litomyšle, Zrnětín a Mladočov stávají částmi obce Dolní Újezd v okrese Svitavy. Tento stav končí 31. srpnem 1990, kdy se obnovuje stav před 1. dubnem 1976. Poříčí u Litomyšle je od 1. září 1990 obcí v okrese Svitavy, jejími částmi a současně základními sídelními jednotkami je Mladočov, Poříčí u Litomyšle a Zrnětín. V průběhu 19. století si jednotlivé obce a poté i osady opatřují své pečetě a razítka znaky či ~ symboly, vyjadřujícími typické předměty, činnosti či jiné charakteristiky sídla.

Pečeť Vavřince Toulovce z roku 1409 Líc a rub pražského groše nalezeného v Zrnětíně Vavřinec Toulovec Reprodukce litografie Josefa Jelínka z 19. století

Významná data z dějin obce Poříčí u Litomyšle V 1. polovině 13. století již patrně existoval kostel sv. Bartoloměje v Mladočově, který nese stopy románského slohu, spolu se strážním hrádkem, zemanským sídlem či tvrzí. Koncem 13. nebo počátkem 14. století vznikají obce Poříčí a Zrnětín, osídlení z počátku 14. st. lze doložit nálezem pražských grošů Václava II. nalezených v Zrnětíně. Ze 16.10. 1347 pochází listina vratislavského biskupa Předslava (Břetislava), v níž se nachází první písemná zmínka o Zrnětínu. Podle ní patří Zrnětín mezi statky litomyšlského biskupa. První písemná zmínka o Mladočově se nachází v listině ze 3.12. 1349. V ní žádá pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic papeže Klementa VI. O přidělení části duchovenstva, kostelů, klášterů a farností pražské a olomoucké diecéze biskupu litomyšlskému. Poříčí se poprvé objevuje v listině litomyšlského biskupa Jana pocházející z 11.2. 1361, v níž zakotvuje směnu důchodů mezi litomyšlským biskupem a kapitulou. V roce 1425 se Mladočova zmocnili husité a obsadili faru knězem podobojí. Roku 1680 se stal bývalý poříčský rychtář Matěj Abrahám ve svých 62 letech jedním z hlavních vůdců selského povstání proti zámecké vrchnosti. Za tento přečin byl spolu s dalšími třemi muži popraven. V roce 1785 bylo rozhodnuto o vzniku mladočovské lokálie náležející k faře v Dolním Újezdě. 1787 byla postavena mladočovská fara a 1806 pak vznikla samostatná farnost Mladočov. Mezi lety 1787 – 1793 byla v Mladočově postavena dřevěná škola, která byla roku 1835 nahrazena zděnou budovou. Na základě prozatímního obecního zákona z roku 1849, který doporučoval slučování obcí došlo ke spojení Poříčí, Zrnětína a Kamenných Sedlišť. Mladočov se spojil s Desnou. Roku 1881 se Mladočov od Desné odpojil a existoval samostatně až do roku 1964, kdy se stal součástí obce Poříčí. Roku 1976 se Poříčí stalo součástí střediskové obce Dolní Újezd, aby po bezmála čtvrtstoletí nesamostatnosti získalo ztracenou suverenitu a stalo se tak od roku 1990 opět samostatnou obcí. V roce 1996 obec obdržela a nechala slavnostně posvětit svůj prapor, na němž se nachází bílý kůň v modrém poli.